Dneska velice brzo jsme vyšli z nemocnice a taxikem vyjeli nahoru na kopec. Byla tam nádherná vyhlídková trasa mezi skálama s nádhernym výhledem na moře. Když ale Yifu řikal, že jdem na východ slunce, představovala jsem si nějaký romantický místo, kde nikdo nebude..to jsem ale asi zapomněla, že jsem v zemi spolu s celou šestinou populace světa. Nebylo to tak hrozný, ale prostě sami jsme tam nebyli. Východ slunce jsme si užili, byla to nádhera.
Hned po tom jsme jeli do přístavu a během čekání na loď jsem se natáhla asi na půl hoďky na sedačky a spala jak zabitá. Sranda byla, že mě ostatní neviděli, že si tam lehám a pak mě nemohli najít. Když jsem se vzbudila, čekárna byla najednou plná lidí a hluku, máma nikde a ani náš batoh už tam nebyl. Lekla jsem se, že mi ho nějdo ukradl a že v tom davu ostatní nenajdu. Naštěstí na mě mamka mávala i s batohem a v klidu jsme dojeli na ostrov Jedna.
Zajeli jsme na oběd. Ano a opět musím mluvit o restauraci. :D Tady je velkým zvykem chodit po obědě spát. Dokonce i v práci mají lidi tady v Číně tříhodinovou pauzu na oběd, aby si stihli schrupnout. Ovšem chodit kvůli kratšímu spánku domů, nemusí být zrovna úplně možný a pohodlný. Takže je naprosto běžný vidět lidi spát na pohovkách v retauracích. Není to jen dovoleno, dokonce velice očekáváno! :D A tak jak jsme celou noc nespali a byli hezky najedený, zachtělo se nám spát.. S kočičkou (Tak jsme začali říkat Yifově holce. Ona totiž děsně miluje kočky a občas i sama zamňouká. Zkrátka se to k ní děsně hodí :D) jsme se teda natáhly na pohovky a skoro hodinu tam spaly.
Pak jsme jeli na pláž, že se budem koupat, protože nám to předtím tak úplně nevyšlo. Já jsem se ale koupat nechtěla, tak o hustejch zážitkách z čínský pláže vám napíše mamka:
Než jsme jeli do Číny, prohlížela jsem na netu čínské obrázky a narazila i na čínskou pláž, úplně narvanou lidma. Pomyslela jsem si, že je to naprosto příšerné a to jsem ani ve snu netušila, že se na takovou pláž podíváme.
Při vstupu na pláž jsme platili docela velké vstupné. Všude proudily davy lidí. Když jsme dorazili na pláž, byly velké vlny. Pláž a moře plné lidí (samozřejmě čínských). Yifu si koupil kruh do vody, protože plavat ještě moc neumí. Ale to tam měli skoro všichni. Byl natěšenej jako malé dítě. U moře byl jen jednou v životě. Šli jsme do takových šaten se převléknout do plavek. To byla naprostá hrůza, všude písek, papíry a lidi, lidi a zase lidi. Kamča s Miclovou holkou to vzdaly hned, tak jsem to musela zachránit já. Vzala jsem si plavky a šla s Micem skákat do vln. Připadala jsem si jako máma malého děcka, které má obrovskou radost. Vlny byly opravdu velké, voda zkalená pískem. Byli jsme tam do té doby než se Miclovi protrhl kruh :). Skákat ve vlnách s hordou Číňanů byl docela silnej zážitek. Na ostrovech jsme nepotkaly ani jednoho bělocha. Když jsem se sprchovala v šatnách, tak na mě koukali číňanky jak na exota:). Ale ať jsme byli kdekoliv, tak se k nám chovali mile a měli z nás velkou radost. Asi moc bělochů nepotkávají.
Pak jsme vyrazili na dlouhou cestu. Pozdě večer jsme dorazili zpátky na pevninu do Ningbo a vysadili kočičku doma. Do Suzhou jsme přijeli asi v půl jedné v noci a spát šli skoro až v půl druhé.
Žádné komentáře:
Okomentovat