To nejvíc okouzlující místo v mém životě

Už to přestává být uvěřitelný. Už začínám věřit, že jsem v pohádce. Už nemám slova, abych popisovala tu všechnu krásu, kterou jsem dneska zažila! Ani nevím jestli mi to ještě budete věřit, že tenle den byl zase ještě nádhernější než ty předchozí.

V hotelu kde teď bydlíme u těch hor (do kterých jsme nakonec stejně jeli - JUPÍ!!!), není internet, takže nebude lehké s váma teď zůstat ve spojení. Michael je ale prostě borec a zapůjčil nám svůj internet z mobilu. Jenže to platí, takže mám hrozně málo času vám o dnešku napsat a to je průser, protože zrovna teď vážně potřebuju psát detaily! ;) A ani vám nemůžu poslat moc fotek...:(


Nejdřív vám ale musím ZASE napsat o jídle! :D To je tady hold nejvíc. Do těch hor s náma jel i jeden Michaelův kamarád a ten je dost hustej, děsnej sympaťák! :) A na oběd jsme jeli do fastfoodu podobnému našemu KFC. Vzali jsme si sendviče na stůl a my s mamku měly další důvod se nehorázně smát :D Kluci si na tácu totiž přinesli takový igelitový rukavice, jaký znáte z benzinky. Natáhli si je a jedli s nima to maso. :D když jsme jim řekli, že my je používame jen na tankování, smáli se s náma :D

V tom fastfoodu bylo spoustu malejch dětí a my pro ně opět byly děsně exotický. Celou dobu co jsem jedla, stály vedle našeho stolu a koukaly se na mě. Bylo to děsně roztomilý :) Ale styděly se a podat ruku mi nechtěly. A to ani když jsem jim za to nabídla českou minci. :)


Po ubytování v hotelu jsme jeli na výlet do hor. Nebyly to zvlášť velký hory. Ale já vám řikám. Já nikdy v životě nebyla na krásnějším místě. Bylo to to nejvíc okouzlující, co jsem kdy viděla. Šli jsme po kamenných cestičkách údolím, kterým protékala překrásná řeka s absolutně čistou vodou. Všude okolo byly zelené lesy a místy kde jsme procházeli byli bambusové háje. Když jsme zvedli hlavu, byl výhled na vysoký hory před náma. Na pobřeží byly někde postaveny překrásné staré čínské-tradiční budovy. Jeden pohled krásnější než druhý. Nevěděla jsem kdy přestat fotit.

Super věc byla, že tam nebyli lidi, tak jako všude jinde v Číně. Potkali jsme cestou jen pár dalších turistů (asi 8!).

Došli jsme do místa, kde byla tůňka s průzračnou azurovou vodou. Okolo se tyčily obrovské balvany, mezi kterými protékaly malé vodopády. A nahoře vykukovaly hory. Kluci si sundaly boty a brouzdali ve vlažné vodě. Pak Michael řekl, že si dem prej zaplavat. Yuan (to je ten kamarád), řekl: " Jestli jdeš, jdu taky." A tak řikám, no tak jestli vy dva, já taky. Samozřejmě z toho nic nebylo, dělali si srandu. Jenže pak mě napadlo: Takový koupání na tak nádherným místě - takovou příležitost už mít nebudu a bude to zážitek jako žádnej jinej.

Tak jsem se svlíkla do spodního prádla, vylezla na kámen a po hlavě skočila do tý tůňky s průzračnou vodou. Tím jsem donutila kluky, aby splnili slovo a oni šli taky. Nic takovýho jsem nikdy nezažila. A jsem si jistá, že už asi ani nikdy nezažiju. Bylo to naprosto totálně dokonalý!
Ptali jsme se našeho průvodce, kolik lidí před náma tohle udělalo.. Byli jsme absolutně první, kdo se v tom jezírku vykoupal!! A nebýt jedný kurážný český holky, asi by zůstalo nedotčený :D

Když jsme šli dál, došli jsme na místo, kde byl absolutně nádhernej, romantickej kamennej most přes řeku. Bylo to místo jak namalovaný z nějakýho šílenýho snu. Však vám ho pošlu na fotce. :)
Cestou zpátky jsme šli hlouběji do lesa, kde byly napodobení domorodci. Viděli jsme i šamanské představení - chození na boso po skle, plivání ohně atd.. Byla to slabší část výletu, ale i to bylo moc zajímavý.

Poslední úsek cesty zpět jsme jeli lanovkou (v popruzích na kladce) přes jezero. To bylo taky nezapomenutelný!

Po večeři v hotelu jsme si zahráli stolní tenis, kulečník a 1000 let starou tradiční čínskou hru Mahjong.

Byl to další úžasnej den a já už nedokážu vstřebávat, že každej den je tu stále lepší a lepší. Když jsem řekla Michaelovi, že mě právě vzal na to nejnádhernější místo v mím životě, odpověděl mi, že v následujících pár dnech tohle řeknu ještě mnohokrát...